Vědecká diplomacie v Brazílii

Vědecká diplomacie v Brazílii Vědecká diplomacie v Brazílii Vědecká diplomacie propojuje nejen vědce, ale také země, kultury a politiky. Eva Batličková díky projektu EDUC-WIDE navštívila Brazílii, kde mimo vlastního výzkumu prohloubila spolupráci Masarykovy univerzity s tamními institucemi. Eva Batličková (druhá zprava) s kolegyněmi a kolegy z Universidade Federal do Sul da Bahia. Foto: Archiv Evy Batličkové i Projekt EDUC-WIDE přišel s návrhem čtyř Science Diplomacy misí, které rozvíjejí mezinárodní spolupráci. Mise mají jasné tematické zaměření a účastní se jich jeden výzkumník z každé instituce zapojené do aliance EDUC, jejíž součástí je také Masarykova univerzita. Výzkumnice Eva Batličková, která působí v Ústavu románských jazyků a literatur Filozofické fakulty MU, se účastnila mise v Brazílii.  Navštívila dva brazilské státy – Bahii a São Paulo, kde se mohla zaměřit nejen na své bádání, ale především na spolupráci s tamními univerzitami a institucemi v oblasti výzkumu lidskoprávní problematiky. „Na této cestě se mi podařilo navázat velmi slibnou spolupráci s Institutem brazilských studií na Universidade de São Paulo (USP) a s vedením Universidade Estadual Paulista (UNESP). Od obou institucí jsme již obdrželi návrhy smluv. Důležitý byl také kontakt s kolegy z Universidade Federal do Sul da Bahia (UFSB), včetně profesorů domorodého původu, který zamýšlím dále rozvíjet,“ řekla Eva Batličková.  Zásadní přínos projektu EDUC-WIDE spatřuje Batličková v tom, že specialistovi na dané téma zajistí nejen samotnou cestu, díky které se setká se zahraničními kolegy a se zástupci zahraničních institucí, ale poskytuje mu i institucionální podporu, díky níž může jednat o konkrétních smlouvách a spolupráci. Spolupráce s Brazílií se jeví jako perspektivní i v širším kontextu. Brazilská vláda v posledních letech spustila program CAPES Global jako novou strategii internacionalizace vysokého školství.  Domorodá literatura „Téma mise mi bylo blízké díky výzkumu, kterému se dlouhodobě věnuji, zaměřenému na literaturu jedné z historicky marginalizovaných skupin brazilské společnosti, a to na tvorbu domorodých autorů. Má zkoumání probíhají především v kontextu dekoloniálních studií, která metodologicky relativizují privilegovaný přístup západní vědy ke skutečnosti a vědění, a konfrontují jej s koncepcemi jiných kultur, z eurocentrického úhlu pohledu vnímaných jako méně rozvinutých,“ zdůraznila Batličková.  Ve svém výzkumu upozorňuje na to, že domorodá literatura plní v brazilském prostředí jinou roli než literatura v západním pojetí, a zároveň přináší možnost kritičtějšího uchopení naší vlastní kultury. „Literární produkce není v domorodém kontextu uměním, kterým vyjadřují svou originalitu výjimeční jedinci, kteří používají, rozvíjejí či transformují různé estetické, jazykové a další normy. Zásadní je naopak její účelovost v rámci komunity, je vnímána jako součást boje za uznání politických, občanských i kulturních práv, a velmi často má pedagogický význam,“ uvedla.  Domorodí autoři často vnímají své dílo jako kolektivní, protože vychází ze sdílené zkušenosti komunity, vyprávění předků či snů. „Důležitou dimenzí textů domorodých autorů je otázka rekonstrukce identity, která po staletí trpěla stigmatem primitivnosti a barbarství. Velký problém je v tom, že samotná domorodá populace toto hierarchizující pojetí ze strany západní kultury přijala za své,“ sdělila vědkyně a doplnila, že současná generace domorodých aktivistů, intelektuálů a umělců se tento pohled snaží změnit, což se jim daří.  Mezi posledními dvěma sčítáními lidu v letech 2010 a 2022 se počet domorodců v Brazílii téměř zdvojnásobil. Nejde přitom o důsledek vyšší porodnosti, ale o to, že se stále více lidí hlásí k domorodému původu.  Eva Batličková (čtvrtá zprava) s kolegyněmi a kolegy v domorodé vesnici. Foto: Archiv Evy Batličkové i Když literatura není jen text Při studiu domorodé literatury se objevují pojmy jako oralitura a oralitegrafické texty. Oralitura záměrně přenáší do psaného textu prvky ústního vyprávění. Jazyk je v domorodých kulturách považován za posvátný. „To božstva pověřila člověka být prostředníkem sdělení jejich moudrosti, jen on sám je zodpovědný za slova, která používá. Proto jsou paměť a performance zcela zásadní pro každé vyprávění a není možné je nahradit listem papíru nebo jakýmkoliv jiným médiem. Domorodci se tak paradoxně při psaní ‚snižují‘ na naši úroveň. Tedy na úroveň těch, jejichž paměť je slabá a platnost má jen to, co je zapsáno,“ vysvětlila Batličková.  Oralitegrafické texty využívají znaky a symboly zachycené na různých přírodních materiálech, vetkané do látek, namalované na lidském těle nebo vytvořené na proutěných výrobcích. Rozšiřují tak naše chápání písma i znakové komunikace. Za hranicemi západního pohledu Eva Batličková se ve svém výzkumu zaměřuje na dekoloniální studia. Ta navazují na myšlenkové směry spojené především s postmodernismem, které zpochybnily představu, že existuje jediný univerzální způsob poznávání světa. „Došlo tím k určitému otřesu tradičních jistot moderní západní civilizace, který otevřel prostor novým koncepcím vědění přicházejícím z kultur, kterým byla tradičně upírána legitimita. To, co se před několika desetiletími zdálo jen těžko vědecky uchopitelné, má v dnešní době pevný metodologický základ například v nových epistemologiích a ve vztahových ontologiích, které vycházejí z konstrukcí různých světů, a předpokládají nejen různorodost výkladů světa, ale i samotných realit,“ řekla vědkyně.  Jedná se o teorie, které propojují evropské myšlení s poznatky latinskoamerických a afrických badatelů působících na předních světových univerzitách. Tento relativně nový úhel pohledu se v posledních dvaceti letech týká prakticky všech sfér akademického světa. „Budu-li mluvit za humanitní a společenské vědy, kromě literatury má obrovský vliv na filozofii, antropologii, sociologii, ale také na teorii umění. Souvisí s ní různé ekokritické koncepce a teorie z oblasti Gender Studies. V otázce feminismu se berou v potaz rasové a třídní aspekty, ale i genderová uspořádání původních lokálních komunit a jejich proměny během kolonizačního procesu a postkoloniálního vývoje,“ doplnila.  Centrum brazilských studií v Brně Cesta do Brazílie měla ještě jeden důležitý rozměr. Eva Batličková se už druhým rokem věnuje přípravě založení Centra brazilských studií na Filozofické fakultě MU. U zrodu tohoto nápadu byla cesta rektora Martina Bareše a prorektora Petra Suchého do Latinské Ameriky, která se uskutečnila v roce 2024. Jejím cílem bylo zmapovat možnosti spolupráce mezi tamními univerzitami a MU. „Mým cílem je využít zkušeností z Brazílie, ve které jsem žila patnáct let, a vytvořit síť spolupráce nejen mezi MU a brazilskými univerzitami, ale i s dalšími evropskými centry a instituty brazilských studií v Evropě, z nichž vynikají především Coimbra, Salamanca a Varšava,“ upřesnila. Hlavní novinky MU vstoupila do nového akademického roku s pohledem do budoucnosti Jaká je role univerzit v rychle se proměňujícím světě, co čeká Masarykovu univerzitu v novém akademickém roce a jak důležití jsou pro její úspěch... Vedení MU jednalo na Ukrajině o další spolupráci s tamními univerzitami MU je v TOP 100 nejlepších univerzit světa a 1. v ČR v žebříčku udržitelnosti UI GreenMetric ERC grant pro výzkum otroctví v raném středověku