Nature v sérii věnované precizní medicíně citoval ředitelku RECETOX

Nature v sérii věnované precizní medicíně citoval ředitelku RECETOX Nature v sérii věnované precizní medicíně citoval ředitelku RECETOX Spotlight časopisu Nature o budoucnosti výzkumu vlivu prostředí na zdraví citoval Janu Klánovou z RECETOX v souvislosti s potřebností sdílení dat a harmonizace výzkumných protokolů. Jana Klánová. Foto: Monika Hlaváčová i Nedávný Nature spotlight, tedy série článků zaměřená na stav konkrétního oboru, se zaměřuje na budoucnost expozomiky v personalizované medicíně. Expozomika je poměrně nový přístup, který zkoumá souhrn všech negenetických vnějších faktorů ovlivňujících lidské zdraví během celého života. Lidský expozom bere v úvahu vzduch, který člověk dýchá, prostředí, ve kterém žije, ale také prožívaný stres nebo spánek. Intenzivně se tomuto přístupu věnuje i RECETOX Přírodovědecké fakulty MU a konkrétně jeho ředitelka Jana Klánová.  Nature ji citoval v souvislosti s rolí expozomu při určování individuálního rizika vzniku chronických onemocnění a s výzvami, kterým expozomika v této oblasti stále čelí. Jana Klánová komentovala především potřebu harmonizovaných protokolů a sdílení dat v této oblasti. Vědecká novinářka Virginia Gewin už několik let sleduje výzkum expozomiky a projekty a instituce, které v něm udávají směr, včetně výzkumné infrastruktury EIRENE Masarykovy univerzity. Rozvoj chronických onemocnění u člověka, jako jsou cukrovka, demence nebo rakovina, je spojen jak s geny, tak s vlivy prostředí. Environmentální expozice, shrnuté v lidském expozomu, jsou pro každého člověka jiné a zastánci tohoto přístupu jsou přesvědčeni, že jsou klíčem k vytvoření léčby na míru. Výzkumníci expozomu směřují k budoucnosti, píše v článku Gewin, kdy člověk přijde do ordinace lékaře, který mu nastaví léčbu na míru založenou na faktorech prostředí, kterým byl během svého života vystaven. „Velké investice do lidského genomu posunuly zásadně naše poznání, ale zároveň ukázaly, že genetické predispozice rozhodují o lidském zdraví z nějakých 20 až 30 procent a zároveň jsou málo ovlivnitelné. Oproti tomu environmentální či socioekonomické faktory, které často o našem zdraví opravdu rozhodují, se ovlivnit dají. Některé změnou legislativy, jiné chováním každého jedince. Proto má smysl do tohoto výzkumu investovat,” zmínila Klánová, která je také koordinátorkou infrastruktury EIRENE. Klánová se o pochopení vlivů prostředí na lidské zdraví zasazuje dlouhodobě. Pro Nature uvedla, že vývoj personalizované medicíny vyžaduje zohlednění mnohem většího množství faktorů, než se dříve myslelo. „Abychom získali opravdu reprezentativní data pro různé populace, potřebujeme mít dlouhodobá a optimálně multigenerační data o různých populačních skupinách z různých regionů. A pak také musíme mít dostatečnou analytickou kapacitu, abychom všechny vzorky změřili. To se asi nestane v jedné centrální laboratoři, takže si musíme pohlídat kvalitu dat, která jednotlivé laboratoře produkují,” navázala na svá vyjádření. Článek vyzdvihuje také klíčovou Evropskou výzkumnou infrastrukturu, která vzniká pod vedením Klánové a která propojuje laboratoře, populační studie, kapacity biobank a poskytuje přístup k datům a službám po celé Evropě. „V Čechách není mnoho pracovišť, která by ve své oblasti výzkumu měla takovou mezinárodní viditelnost a dopad. Postavení Masarykovy univerzity jako koordinátora globální infrastruktury EIRENE stojí na zkušenostech RECETOX z patnácti let budování národní infrastruktury pro výzkum negenetických faktorů ovlivňujících rozvoj chronických onemocnění. Byli jsme první, kdo pochopil, že skutečná implementace holistického konceptu lidského expozomu není možná bez mezinárodní spolupráce na vybudování robustní infrastruktury: harmonizace populačních studií, analytických metod, ale zejména dat. Proto stojíme v čele a jsme partnerem i pro US NIH,” doplnila Klánová. Rozhovor s Janou Klánovou o otázkách mezinárodní spolupráce. Hlavní novinky MU vstoupila do nového akademického roku s pohledem do budoucnosti Jaká je role univerzit v rychle se proměňujícím světě, co čeká Masarykovu univerzitu v novém akademickém roce a jak důležití jsou pro její úspěch... Vedení MU jednalo na Ukrajině o další spolupráci s tamními univerzitami MU je v TOP 100 nejlepších univerzit světa a 1. v ČR v žebříčku udržitelnosti UI GreenMetric ERC grant pro výzkum otroctví v raném středověku